Ve středu 9. ledna v 16.00 se uskuteční veřejné jednání ve věci zpracování územních studií. Zpracová(vá)ní těchto dokumentů vzbuzuje kupodivu leckdy emoce a někdy i negativní. Tak jsem si dovolil z pozice informovaného laika napsat pár řádek. Jestli budou někoho dráždit zjednodušení, kterých se v textu dopustím, může
a) přičíst to tomu, že chci stručně ručně podat informaci lidem, kteří se na projednávání chystají, nebo je k tomu dokonce motivovat;
b) přičíst to tomu, že nejsem architekt;
c) napsat mi / zavolat mi a já rád podrobím text editaci.
Odborníci (myslím architekti a městští úředníci) mluví docela často v odborných termínech, které jsou pro člověka, který vidí architektonickou studii poprvé, nejasné. V lepším případě si pod nimi nevybaví nic, v horším něco jiného, než co je míněno. A nemusí jít jen o stavařské pojmy, ve věci územních studií tu máme termíny jako: měkký nástroj, urbanistická studie, sociologický průzkum, … I proto vznikl tenhle příspěvek. Je trošku delší, a proto jsem ho rozdělil do podkapitol:
Co je to ta studie?
Ukazuje se, že velký problém dělá už vlastní pojem „územní studie“. Takže hodně lidí se ptá: Co je to ta studie? Jak to, že město rýsuje něco přes soukromé pozemky? To jako kdy se to bude stavět? Proboha, kolik to bude stát? To vymyslel kdo?
Odpověď, že je to měkký nástroj územního plánování je pro mne dost nejedlá. Jde o to, že co se kde může stavět „obecně“ stanovuje územní plán. Klatovy ho mají schválený od r. 2016 a hodně zjednodušeně se v něm vytyčuje, kde se může/nemůže stavět, kde se má bydlet, kde pracovat, kde obojí dohromady, kde mají být služby… Pokud by chtěl kdokoliv stavět něco proti tomuto plánu, nemůže.
Studie jde trošku do většího detailu a její hlavním smyslem je podchytit důležité funkce jednotlivých oblastí (dle zadání – které pochází z radnice, v našem případě té z minulého období). Nejlíp to ukážu na příkladech na konkrétních detailech.
Tak například...
Studie č. 24 – Údolí Drnového potoka. Oblast by se mohla/měla opravit a měla by v něm vzniknout nová funkce pro lidi ve městě. V tomto případě cyklostezka od začátku do konce. Studie částečně řeší technické provedení jak to udělat (kde jet při vodě, kde jet nahoře, kde to ohnout a kde se vyhnout), ale hlavně jak to všechno zapasovat do okolí. Tedy, aby dávalo smysl připojení na pěší cesty, aby lávky měly smysl, aby se využila dobře stávající zeleň a vhodně doplnila další atd. Taková studie je hodně podobná již nějaké stavební dokumentaci a člověk si umí představit, že se může začít kopat hned zjara...
Oproti tomu se v současnosti řeší i studie, které jsou připravené dopředu a kupodivu „překreslují“ soukromé pozemky a nectí hranice současných staveb. Příkladem je Studie č. 6 – Sever a konkrétně například oblast mezi železniční tratí, Voříškovou ulicí, Nádraží ulicí a ulicí U Retexu (mapa). Studie ale neplánují žádné bourání a žádné vyvlastňování. Jde o to, že se jedná o oblast, kde je povolená výstavba. Takže pokud budou současní majitelé využívat pozemky, tak jak doposud, tak jim nikdo nemůže (a je to dobře) nic nařizovat. V případě ale, že se majitelé rozhodnou pozemky v blízkosti centra nevyužívat na haly ale k výstavbě např. bytových domů, přichází na scénu územní studie. Za deset let, za padesát roků anebo možná nikdy. A proč ji tedy vlastně mít?
Studie stanovuje hlavně to, jak by se měly na popisovanou oblast napojovat komunikace, odkud a kam by měly přibližně vést. To zaručí, že nevznikají nesmyslné jednosměrky nebo slepé uličky. Dobrá funkce úrp město. Zároveň je ale studie i dobrým vodítkem pro budoucí developery. Při nové zástavbě se totiž musí část parcely poskytnout jako prostranství (logicky ulice, parkování, ale i třeba část pro zeleň atp.) A je nanejvýš vhodné, aby se dílčí majitelé dohodli kolektivně. Aby ke každému domu nevedla single cesta, nebylo tam 4,5 parkovacího místa a 2×3,1 m2 trávníku s 0,65 stromem.
Tím „měkkým nástrojem“ se míní to, že obrysy staveb a cest, které jsou ve studii se nemusí dodržovat. Důležité jsou ty funkční věci. Navíc nesoulad se studií sám o sobě není stopkou ve stavebním řízení. Pokud developer obhájí lepší studii, může ji prosadit.
První příklad byl tedy studie skoro jako stavební dokumentace a Ready to Go. A druhý spíš takový výhled a rámec pro budoucí rozvoj.
Mixem předešlých typů je Studie č. 3 Plánické předměstí. Řeší výzvy, které jsou na pozemcích, které patří městu. Jmenovitě například co s Erbenovým náměstím. Jo, to je název „buzeráku“. Příjezd ke škole a šílená dopravní situace kolem osmé ráno (myší díra)… darmo mluvit. Ale zároveň řeší studie přestavbu stávajících a výstavbu nových smíšených zón (bydlení, průmysl, služby) směrem ven ze stávajících obrysů města. Na svém může město realizovat brzo. Ostatní změny jsou zcela závislé na soukromých vlastnících. Budou mít připravený rámec jak a co, odkud kam, aby vznikla funkční čtvrť a ne nefunkční satelítek.
Co si myslím o studiích na stole.
Líbí se mi.
To, co architektonická studie připravila je pro mne jako celek hezká vyhlídka na podobu Klatov ve střednědobém výhledu. Ano, některé věci jsou šílenější, ale jsou to studie, ne projekty.
Opravdu se mi líbí vize Drnového potoka a přál bych si, aby se vyřešila oblast okolo Družby tak, jak je navrhovaná. To by byla bomba. U výhledovějších studií (hlavně č. 6 a 3) je dobře, že se jim věnuje čas teď, protože když pak chce někdo stavět, potřebuje to typicky řešit rychle a ve chvatu mohou některé spojitosti uniknout snadno. Zvláště s omezenými prostředky a lidskými kapacitami. Studie č. 1 Hradební okruh je pro mne zajímavá a inspirativní, ale v některých částech bych osobně viděl i trochu odvážnější zadání, než které přišlo od staronové radnice. Konkrétně osobně bych rád viděl dostatek zaručeného parkování pro rezidenty i za cenu snížení kapacity pro návštěvníky – a s tím související naprosto cíleně preferovat cyklodopravu a veřejnou dopravu.
Parkování je nyní stále priorita č. 1. Ale priorita je přeci mít v centru lidi, služby a jejich zákazníky. A ne auta, to je trochu uvažování od konce. A u hradebního okruhu mám ještě jednu obavu. Přijde mi, že dopravní situace v okolí centra není dostatečně odhadnutá/změřená/namodelovaná. Všechno změní obchvat Klatov, ale co přesně udělá s provozem přímo v centru? Některé změny profilů ulic mi tak přijdou dosti hypotetické, případně velmi riskantní. Tam dle mne ještě uvidíme, co se bude dít.
Co si myslím o prezentaci studií veřejnosti
První informaci o studiích mohl bedlivý čtenář Zpravodaje zahlédnout téměř přesně před rokem (2018/1 str. 2). Pro laika šlo však o informaci velice strohou a prakticky se nedalo poznat, jestli půjde jenom o nějaké technické věci související s územním plánem, nebo o kreativní proces, který může pomoci formovat město v příštích desetiletích. Město tedy stálo o vstup od občanů, ale projednávání se širším okruhem zájemců bylo omezeno kvůli, dle mne, nepřehledné propagaci. Další konkrétnější informace se totiž objevovaly jenom na webu Klatov (některé pozvánky na facebooku). Ale klasicky zakopané. Tedy hledejte Městský úřad > Územní plán > Studie Klatovy. Oceňuji však, že jsou informace na samostatné stránce a ne utopené na úřední desce. Jaký je rozdíl mezi studií, plánem, projektem, nějaké úvodní slovo hledám marně (i proto jsem se rozhodl napsat tento dlouhý blog).
Veřejná projednávání byla od 16 h. Pro mnoho lidi nedostupný čas. Projednávání všech studií je časově náročné, takže se nemůže začínat o moc později. Ale zvolení neatraktivního času vede k tomu, že dorazí většina lidí, kteří mají s nějakou částí studií zásadní osobní problém. Kreativních, pozitivních a konstruktivních hlasů vždy dorazí méně, a tak je třeba jim jít naproti. Věřím, že projednání studií méně formálně a po jedné, formou arch-café (či tak něco), by bylo jistě přínosnější. Lidé by dorazili na studii, o kterou by měli zájem, bylo by víc času a sil.
Chápu, že přehledné grafické znázornění připravovaných studií je komplikované, zkrátka protože ještě nejsou hotové. Obrazovka se smyčkou ve výloze Íčka na rohu náměstí by však mohla být vhodným řešením. Snad by nalákala více lidí ke společné diskuzi a nejenom sousedy, kteří se obávají změn a (oprávněně) žádají vysvětlení.
Obecně tedy musím kriticky říci, že pro prezentaci studií i veřejných projednávání šlo udělat víc (ale to bohužel není slabina pouze těchto územních studií). Pozitivně hodnotím to, jak město velmi pečlivě zaznamenalo podněty (na webu) z jednání i z emailové komunikace a na nemálo věcných připomínek bylo později reagováno úpravou studií. Ale bohužel podněty z omezeného okruhu informovaných.
Nepříjemnost nakonec je pak chyba v prosincovém zpravodaji, kde je čas začátku posledního projednávání uveden v 17 hodin (i když ostatní pozvánky jsou od 16 hodin).
Výtky výše nemíním na nikoho osobně, ale jako kritický popis stavu. Naopak doufám, že s těmito věcmi budou moci Piráti pomoci, byť jsme v „opozici“. Vadí mi, že dokumenty s tak dlouhodobým výhledem, nákladně pořízené (ale dle mne naštěstí kvalitně zpracované), nedostaly více pozornosti a hlasu veřejnosti (ať už za to může propagace nebo ne) již ve fázi projednávání.
Proč přijít na příští projednávání
Studie jsou zajímavé, přijďte. A využijete pravděpodobně poslední možnost se vyjádřit, nebo se ujistit, že proces projednávání je fér (názor ať si každý udělá sám na místě). Řada podnětů padla, ale jistě se může najít ještě nějaký detail, který profíkům unikl a který omezený okruh respondentů nepodchytil.
Co mi přijde vždy zajímavé je slyšet mluvit o našem městě „cizáky“ z jiné, v tomto případě urbanistické, perspektivy. Chodíte pak po městě vidíte věci, kterých jste si do té doby nevšimli. Vzhledem k tomu, že jste dočetli až sem, tak věřím, že máte o město opravdový zájem ;-) a nevadí vám obětovat nějaký ten čas (anebo si libujete v dlouhých nesrozumitlených textech).
Tak jako tak, já jdu.
